Plzeňskou kapelu Mandrage netřeba blíže představovat, neboť jejich chytlavé hity už nějaký čas vévodí nejen českým rádiím ale i televizním hitparádám. Pozitivně naladěné kluky jsme sice nezastihli v kompletním složení, nicméně Pepu Bolana s vtipem nahradili jeho kolegové.
Za chvíli vystoupíte na maturitním plese jako půlnoční překvapení. Zeptám se vás, jak vzpomínáte na ten váš „maturiťák“?
Mates: Na mém „maturáku“ byla celá naše kapela, kterou jsem o půlnoci vytáhl hrát. Všichni sice nebyli úplně při smyslech, ale sebrali jsme je a šli na pódium, kde jsme nato zahráli jednu naši písničku, bylo to úplně nečekaně. Původně jsme tam totiž neměli vůbec vystupovat.
V dnešní době mladí na plesy moc nechodí, kluci už vůbec ne. Co vy? Nenajde se u vás někdo, kdo si rád na ples zajde?
Víťa: Já rozhodně nejsem plesový typ, na rozdíl od své přítelkyně. Líbí se mi ale šaty, které tam některé ženy nosí.
Mates: Mně ne. Já mám radši, když nosí kalhoty.
Franta: Já mluvím za Pepu, který má rozhodně rád plesové šaty. Hlavně, když jsou bez spodku. Má rád korzet a potom už nic (smích).
Coopi: Pepa má rád plesy, zejména tomboly. To je důležité podotknout. Na plese Matese prochodil s bažanty prokalenou nocí celou Plzeň. Každého bažanta měl přivázaného na jedné ruce, stejně jako mají děti rukavice (smích).
Vaše kapela funguje více než deset let. Neřekli jste si za tu dobu „už dost“?
Víťa: Už mnohokrát jsme si řekli dost. Vždycky máme nějakou pauzu, což mně ale vůbec nevyhovuje. Vždycky se mi po kapele stýská a nemám do čeho píchnout. Nic jiného nedělám, takže ta kapela je pro mě zásadní.
Trávíte spolu spoustu času. Nelezete si občas, jak se říká, na nervy?
Všichni: Ano.
Franta: A za Pepu taky ano!
Mates: Projevuje se to tak, že ležíme v dodávce, máme na uších sluchátka a vůbec si spolu nepovídáme. A když nemáme sluchátka, tak se bavíme s Luckou (manažerka kapely, pozn. red.)
Zanedlouho vyjedete se svou novou deskou Moje krevní skupina na turné. Na co se mohou fanoušci těšit?
Coopi: Koncerty budou obsahovat celou novou desku. Pojedeme s nejlepším zvukařem a nejlepším osvětlovačem. Bude to rozhodně show, u které bude hodně lidí.
Víťa: My bychom to neradi prozrazovali. Ať lidi přijdou…
Coopi: V Praze v rámci turné proběhne křest desky, kde máme naplánované zajímavé hosty, takže to bude takhle ozvláštněné.
Vídáte se s příznivci na after party svých vystoupení?
Mates: V Plzni nás lidi znají těch deset let, co se kapele věnujeme. Vídáme se s nimi, jsme kamarádi. Zajdeme spolu do hospody, navštěvujeme se. Známe se i s věrnými fanoušky z jiných měst. S lidmi, kteří často navštěvují koncerty, si třeba i píšeme, víme o sobě…
V rámci koncertní šňůry zavítáte také do Prahy. Chystáte se ovládnout Lucernu?
Mates: Chystáme se ovládnout Lucerna Music Bar (smích).
Jste plzeňská kapela. Nemáte v plánu se přestěhovat do Prahy?
Všichni: Ne, ne, ne.
Víťa: My jsme na Plzeň pyšní! Za Prahu bychom ji nevyměnili.
V současné době v rádiích neustále běží vaše „hitovka“ Šrouby a matice. Myslíte, že bude úspěšnější než Hledá se žena?
Víťa: Já si myslím, že už se to stalo. Nicméně bude za chvíli lidi asi docela štvát, protože česká rádia ji hrají pořád a pořád dokola. Zrovna jsme řešili v autě, že kdyby to bylo slyšet o trochu míň, bylo by to lepší.
Máte už v plánu další singl, který pustíte do éteru?
Víťa: Ano. Bude to píseň Mechanik, která je na novém albu jako třetí.
Mates: Přesně tak. Už k ní máme i připravený videoklip.
Nyní je o vás hodně slyšet. Jak tedy vnímáte popularitu kolem vás?
Víťa: Slávu okolo mě vůbec nevnímám.
Coopi: Třeba u nás v krámku prodavačka před měsícem prokoukla, že hraju v kapele Mandrage. Od té doby se mě pořád ptá, jak se mám a jestli něco nepotřebuju a jestli mi má zase objednat ty moje cigarety. Je hrozně starostlivá, to je asi jediná sláva, co kolem mě je.
Mates: Tak to je zase hezký!
Coopi: Ale poznávají hlavně Pepu. Ten je něco jako anděl a všichni si chtějí na něj sáhnout (smích).
Text: Michaela Rochovanská
Foto: archiv kapely Mandrage
