V polovině listopadu se ve Studiu Švandova divadla představí první díl z minicyklu Teď přichází Zákon. Inscenace KAI/ABE 2011 se prostřednictvím textu Barbory Hančilové a režijního vedení Petra Štindla věnuje tématu Kain a Abel.
Nový projekt Švandova divadla navazuje na loňský, divácky interaktivní a velmi úspěšný cyklus deseti divadelních skic s názvem Hyde Park. Z něj vzešly tři inscenace (Šoa, Zpověď masochisty, Nakrm hada na své hrudi), které byly v nové sezóně začleněny do stávajícího repertoáru Švandova divadla.
Minicyklus Teď přichází Zákon odstartuje v polovině listopadu inscenace KAI/ABE 2011. „Volba příběhu Kaina a Abela má podle mne v sobě vnitřní i vnější dramatičnost. A proto jsem tuto biblickou kapitolu zvolil jako téma, na které autoři měli vytvořit původní a originální hry. Myslím, že každý vzdělaný člověk ví, kdo byl Kain a Abel. A že většina z nich ví, že jeden zabil druhého. A někteří možná i tuší, kdo zabil koho a proč,“ říká režisér inscenace Petr Štindl.
Autorkou je teprve osmnáctiletá začínající spisovatelka
Hra Barbory Hančilové byla vybrána z diváky zaslaných textů prakticky jednoznačně (rozhodnutí bylo na uměleckém šéfovi Švandova divadla Dodo Gombárovi, režiséru Petru Štindlovi a dramaturgyních Martině Kinské a Lucii Kolouchové). Čím scénář Barbory Hančilové zaujal, naznačila dramaturgyně inscenace Martina Kinská: „Hra nás zaujala především tím, že není klasickým dramatickým textem, a tudíž provokuje k výraznému inscenačnímu uchopení.“
Autorce hry, z níž zanedlouho vzejde nová inscenace pro Švandovo divadlo, je teprve osmnáct let a studuje poslední ročník Gymnázia Jana Nerudy. „První hru jsem napsala podle snu své kamarádky – měla přání vidět příběh na papíře. Druhá byla o Kainu a Abelovi, zasazená do doby francouzské revoluce. Byla trochu moc složitá, ale stejně ji teď s radostí zkouším se spolužáky ve škole. Se svojí další, novou hrou na téma Kain a Abel jsem se přihlásila do soutěže Švandova divadla,“ přibližuje své aktivity Hančilová.
Starý příběh převeden do současnosti
Hra KAI/ABE 2011 pracuje s prolínáním monologických pasáží s „výseky“ dramatických situací. Základní příběh je tak „předváděn“ ve flashovitých útržcích a zároveň je relativizován monology třetí postavy. Původní biblický námět zpracovává hra velmi volně, spíše jde o „inspirační impulz“; příběh dvou bratrů, z nichž jeden umírá, se odehrává v současnosti a postavy se téměř stejně jmenují… Opět se však vynořuje otázka, kdo je ve skutečnosti vrah a kdo oběť (a lze-li toto vůbec přesně určit), ale také jakou „hodnotu“ má taková událost… Náhle se neděje „prvním skutečným lidem“ (lidem narozeným z lidí), ale jakýmsi dvěma lidem z mnoha… Jsme vyděšeni hrůzou takové události, nebo spíše fascinováni? Jak často přihlížíme?
Režisér Petr Štindl přizval ke spolupráci výtvarnici Lucii Labajovou, jež se smíchovskou scénou spolupracovala např. na inscenaci Ve vánočním stromečku sekérečka nebo filmu Smíchov pláče, Brooklyn spí. Do rolí nové inscenace byli obsazeni herci David Punčochář, Jan Hofman a Marta Vítů.
Světová premiéra se uskuteční 12. listopadu 2011 ve Studiu Švandova divadla.
Text: Michaela Rochovanská
Foto: Švandovo divadlo