Napínavý příběh na motivy knih spisovatele Lewise Carrolla je tady. Divadlo Hybernia uvedlo premiéru nového muzikálu Alenka v kraji zázraků. Dvou a půl hodinový děj v nastudování režiséra Matěje Balcara byl původně určen pro ty nejmenší diváky, nicméně představení uchvátí i dospělé.
Hra není přesnou kopií Carrollovy knihy Alenka v říši divů, je jím inspirována, a tak jsme s úžasem sledovali, jak krásně a svěže tento příběh ve 21. století na nás diváky působí. Scénáristé Jan a Alena Pixovi do příběhu přivedli moderního ducha, během hry se tak setkáme se spoustou prvků dnešní doby, které jsou perfektně a vkusně prolínány i do pohádkového světa.
Hledání sebe samou. Tak by se dala popsat šestnáctiletá Alenka, která stále tápe nad svým životem. Je nešťastná, hledá smysl života, ale nemá téměř nikoho, kdo by jí dal do života správnou radu. Rodiče na ni nemají čas, matka je stále zaneprázdněna svými problémy a otec se o rodinu nestará téměř vůbec, plně ho zaměstnává, jak už to bývá – jeho milenka. Jedinou Alenčinou spřízněnou duší je spolužačka Šárka, její pravý opak. Je bezstarostná, stále veselá, z ničeho příliš nedělá vědu.
Alenčino dobrodružství začíná až prostřednictvím zrcadla. Po celou dobu ji provádí světem zázraků Alenka malá, která říši zná do posledního puntíku, a tak Alenku z toho moderního a uspěchaného světa zasvěcuje do jejího pohádkového, kde se potkává i s mnoha dobrými a zlými postavami, díky kterým dostává plnohodnotné rady do života, a díky kterým si uvědomuje, co je v životě nejdůležitější. Příběh se tedy ne nadarmo odehrává v ,,kraji zázraků‘‘.
Alenka nemusí být jen křehká dívka
Během své cesty potká spoustu zajímavých postav. Například kočku Šklíbu, která se povahou velmi podobá její kamarádce Šárce. Je ukecaná, drzá. Šklíbu ztvárnila Andrea Hauerová, která do role dala maximum, a proto patří k jedné z nejzajímavějších postav celého děje. Alenku si vysloužila při druhé premiéře Brigita Cmuntová. Dokázala, že Alenka nemusí být jen křehká blonďatá dívka (jako jsou její alternace Anna Slováčková a Michaela Sejnová). Svou roli zahrála s opravdovým přesvědčením a stala se ihned oblíbenou díky profesionálnímu přístupu a komunikací s diváky.
Alenku svede osud dohromady také s královnami. Bílá královna je laskavá, naslouchavá, přesně tak by si představovala i svou maminku. Nicméně její představitelka Michaela Kuklová hrála svou postavu s velkou opatrností, což se odráželo i na celkovém dojmu. Černá královna je naopak neupřímná, dá se nazvat šachovou sokyní královny Bílé. Janou Zenáhlíkovou byla zahrána bez jediné chybičky. Její rázný hlas byl prostě úchvatný! A poslední z královen, Srdcová, je panovačná, namyšlená, ukřičená, stále poroučí a dělá si poskoka ze svého Bílého králíčka. Má typický charakter milenky. Michaela Nosková, která ji ztvárňuje, byla jedním slovem fantastická. Jen z jejích opovrhujících grimasů a uječeného hlasu měly trošku děti respekt.
Houseňák. Snad každého diváka v sále zaujal jak svým vzhledem, tak svým pohodovým stylem života a vtípky. Je to typický féťák, který se celé dny i noci vznáší se svou vodní dýmkou v oblacích a čeká den, kdy se stane krásným motýlem. Skvěle se ho zhostil Petr Kutheil.
Všechny tyto a další charakterově založené postavy byly zajímavou poučkou nejen pro Alenku, ale i pro přítomné publikum. Muzikál není postaven jen pro pobavení, ale i na poučení, kde je nádherně vyobrazené, že Dobro jednou vždycky převládne Zlo.
Kouzla, nad kterými zůstane rozum stát
Muzikál je doprovázen úžasnými a chytlavými skladbami Kristýny Pixové, díky kterým nejeden divák poklepával do rytmu nožkou! A co teprve hromující efekty a kouzla Pavla Kožíška, nad kterými rozum stál!
Alenka v kraji zázraků je určena pro všechny věkové kategorie, každý divák si tak přijde na své. Je na něm vidět obrovská píle, a výsledek tomu i odpovídá. Nádherné kostýmy a rekvizity vykouzlí úžasnou show, bezchybně vcítěné role a doprovodné písničky zase příjemné pohlazení na duši. Jako mávnutím kouzelného proutku jsme se všichni na začátku představení ocitli ve světě pohádkovém, ze kterého se určitě nikomu nechtělo zpět do reality.
Text: Nikola Haluzová
Foto: Petr Perry Novotný