Říká se, že zlatavý mok je české bohatství. Někteří dokonce tvrdí, že kdo nepije pivo, není Čech. No jo, jenže druhým rokem po sobě klesla jeho spotřeba. Loni byla nejnižší za posledních šedesát let. Může za to hned několik důležitých faktorů.
Jak vyplývá z dat, loni činila spotřeba oblíbeného nápoje 129 litrů na obyvatele. Ještě v roce 2019 to přitom dělalo 142 litrů. Samozřejmě, náš stát pořád drží první příčku napříč všemi zeměmi světa a stále to dělá 258 vypitých piv na člověka, ovšem ten rozdíl už je markantní.
„Takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom hospody a restaurace byly tak špatně,“ posteskl si už v minulém roce František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Důvodů je hned několik. Tím hlavním byla koronavirová krize a s ní spojené vládní restrikce, kdy byla řada podniků zavřená, případně měly omezenou otevírací dobu. Roli pak hraje i zdražování, a v neposlední řadě válečný konflikt na Ukrajině.
„Budeme muset spolupracovat s vládou i dalšími, abychom udrželi konkurenceschopnost jednoho z nejtradičnějších oborů u nás,“ povzdechl si Šámal. Ví, že pro menší pivovary může být tento trend devastační.
Půllitr za šedesát korun
Zajít si v dnešní době na pár kousků už není taková legrace. Vždyť v mnohých pražských nálevnách zaplatíte za půllitr oblíbené dvanáctky Plzně už 60 korun. Zdražují také ostatní piva, a trend stoupajících cen bude pokračovat. „Starší lidé pamatují pivo za deset korun. Jednoho dne uvidíme pivo i za 70 korun, velmi pravděpodobně v budoucnu,“ varoval šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák pro iDnes.cz.
Co se týče spotřeby jednotlivých piv, pomyslné zlato nadále patří ležáku, jedenácti až dvanáctistupňovému kvašenému pivu, které tvoří 55 procent z celkové produkce, podíl výčepního piva byl pak téměř 41 procent. Se zdražováním v hospodách se dá očekávat, že čísla u výčepu budou v příštích letech klesat.
Text: Jan Rochovanský
Foto: Pixabay
