Drobnou dvaadvacetiletou brunetku mnozí zaznamenali především v muzikálech Děti ráje a Kapka medu pro Verunku. Muzikálová herečka Genny Ciatti se ale také živí zpěvem a moderováním. My jsme si s ní povídali o Itálii, studiu, fanoušcích a jejích krásných hereckých příležitostech.
Genny, původem jste napůl Italka a napůl Češka. Která země je vašemu srdci blíž?
Na to není jednoduché odpovědět. Kdo by neměl rád slunnou Itálii, moře, pláže a vynikající jídlo? Ale asi se to nedá jen tak říct. V Itálii jsem žila jen tři roky. V Česku žiji delší dobu a jsem tady doma, mám tady kamarády, přátele a hlavně práci, která mě baví.
Posloucháte italskou hudbu?
Samozřejmě ano a ještě jednou ano. Miluji italské písně, hlavně ty staršího data. Jsou kouzelné, plné lásky, citu, nádherná hudba a navíc italština je velmi zpěvný jazyk. Když zpívám italsky, dovedu mnohem lépe vyjádřit jakýkoli pocit.
Ve školce jste se věnovala moderní gymnastice. Jak dlouho to trvalo a proč jste s tím přestala?Gymnastiku jsem dělala asi tři roky. Bylo to super. Mojí trenérkou byla přísná, ale naprosto úžasná Mistryně sportu a reprezentantka Ukrajiny paní Tetyany Bondarenko. Všichni jsme ji milovali, byla to taková naše druhá máma. Vzpomínám si, že pro nás sama šila všechny dresy na soutěže, které musely být hodně zdobené. Je to už hodně dávno, ale ráda na to vzpomínám. Pak jsem měla zdravotní problém a bohužel gymnastika musela jít stranou. Ale co se dá dělat, takový už je život.
Další, čemu jste se věnovala, byl balet. Nechtěla jste být někdy baletkou?
Nikdy jsem neměla touhu stát se baletkou a myslím, že to ani nebyl můj sen, ale když mi zakázali gymnastiku, vyzkoušela jsem alespoň balet. Vždy jsem milovala pohyb a od gymnastiky bylo k baletu blízko. Bylo to krásné, něžné, ale ani to se nakonec lékařům nelíbilo, a tak jsem se vrátila ke klavíru, na který jsem hrála už od svých pěti let.
Jako sólová zpěvačka vystupujete již od čtrnácti let. Jak to vnímali vaši spolužáci?
Byla jsem ve speciální třídě, která je zaměřena na hudební vzdělání. Bylo to na ZŠ Ilji Hurníka v Opavě. Všichni jsme zpívali ve sboru, hráli na flétnu a navíc jsme měli ještě povinný další hudební nástroj, takže mí spolužáci na ZŠ na tom byli vlastně stejně jako já. Se sborem CVRČCI a DOMINO jsme vystupovali na mnoha festivalech v celé ČR, ale i po celé Evropě, natáčeli jsme CD s písněmi v mnoha jazycích. Mimo zpěvu jsem v té době hrála ještě na housle a hoboj, ale nakonec mi zůstal jen zpěv. Bohužel spolužáci na střední škole už pro mou hudební vášeň takové pochopení neměli. Tehdy jsem poznala velkou závist a upřímnou zlost. Co na to říct, milovala jsem zpěv, hudbu a stála jsem si za tím a nehleděla na to, co si “šuškají“ spolužáci. Na druhé straně bylo mnoho dalších, kteří mi fandili a podporovali mě.
Již v sedmnácti letech jste získala jednu z hlavních rolí v muzikálu Děti Ráje. Bylo pro vás těžké skloubit divadlo se školou?
Byl to trochu šok a velký zvrat. Jela jsem do Prahy na konkurz, jen abych si vyzkoušela, jaké to je, a ono to vyšlo. Ani ve snu mě nenapadlo, že by mně mohli vybrat. Najednou se mi i celé rodině úplně obrátil život naruby. Do Prahy to bylo daleko a rodiče měli podmínku, abych dostudovala školu, kterou jsem začala. Jezdit týdně 400 km tam a zpět nebyl zrovna úplně běžný život puberťačky.
Byla jste i přes vaše časové vytížení pilná studentka nebo vám ve škole ulevovali?
Ve škole jsem neměla žádné úlevy. Dostala jsem sice individuální studijní plán a každé pololetí jsem dělala komisionální zkoušky ze všech předmětů, což nebylo zrovna jednoduché. Představte si, že nechodíte do školy, nepíšete písemky, nemůžete se nechat vyzkoušet nebo přezkoušet na opravu známky. Máte vlastně jen jeden pokus a musíte zvládnout celé učivo najednou a před komisí. Bylo to opravdu náročné a já se svědomitě připravovala. Některé předměty se bohužel sami nenaučíte, takže jsem chodila na doučování. Většinu předmětů se mnou dělala moje teta. Je účetní a dodnes jsem jí moc vděčná. Bez ní bych to asi nezvládla. Dá se říct, že i ona si se mnou udělala další maturitu (smích).
Bylo jednoduché vyrovnat se v tomto věku s takovým zájmem ze strany fanoušků?
Vždy byl můj sen stát se zpěvačkou a herečkou, a najednou se mi začal plnit. Připadala jsem si opravdu jako Alenka v říši divů…. Jediné, co je mi líto, je, že nestíhám odepisovat všem fanouškům. Moc si vážím jejich přízně a také moc děkuji za krásné emaily a dopisy, za dárečky a přání. Chtěla bych je tímto pozdravit a snad se na mě nezlobí, ale stále studuji, a kdybych měla odepsat všem, tak bych už nestíhala dělat svou práci.
Nyní hrajete v crazy komedii Svatba (ne)bude. Prozradíte nám něco o představení a vaší roli?
Celé představení je o jedné bláznivé, i když docela normální rodině se třemi dětmi. Já hraji puberťačku Terezu, která si myslí, že úžasně zpívá a přihlásí se do soutěže Megastar. Stále všechny otravuji svým “krásným“ zpěvem (smích). Je to crazy komedie o lidských vztazích v té rodině, jak se vše dovede zamotat a jak to vlastně dopadne a jestli opravdu Svatba bude, se musíte přijít podívat do divadla.
Hrajete také v představení Svaté neřesti. Jak jste se dostala k činohře?
Jednoho dne mi zavolali z Divadla Artur s nabídkou role Ivetky v komedii Tři v háji a pak jsem dostala roli v komedii Svaté neřesti. Byla to pro mě taková velká výzva. Jsem drobné postavy a k tomu ještě vypadám mladší, než jsem, a ve hře jsem dostala roli třicetileté paničky, která je nakonec i těhotná. Musela jsem se hodně učit, co a jak dělají dospělí a hlavně jsem se musela naučit chodit s tím velkým břichem, ale byla to zábava. Hodně mi pomohl režisér Vojta Nouzák a také rady starších a zkušených kolegů. Vlastně se stále učím něco nového, a to mě baví.
Jaké máte vy neřesti?
Miluji jídlo, a to je asi má největší neřest. Myslím, že to není ani trochu tajné, protože to o mně všichni vědí a mí kolegové si mě dokonce i veřejně dobírají. Jeden můj kolega říká, že dělám jen tři věci: ZPÍVÁM, SPÍM a po zbytek času JÍM. Jsem malinká, ale dovedu toho sníst opravdu hodně (smích).
Na co byste chtěla čtenáře pozvat?
Samozřejmě na hry, ve kterých hraji, dále ke sledování pořadu Živě z Palladia na TV Relax, který moderuji, připravuji reportáže pro pořad Úžasňákov, v březnu se do Hybernie opět vrací muzikál Kapka medu pro Verunku, no a samozřejmě všechny zvu na koncerty, plesy a různé akce, kde zpívám. Termíny se snažím aktualizovat na mých webových stránkách www.gennyciatti.cz nebo na mediální síti.
Text: Iveta Koulová
Foto: Michal Mlčoch
