Prostory Švandova divadla na Smíchově se v neděli 21. října opět naplnily příjemným duchem Villonských balad, doprovázených živou kapelou a zdramatizovaných Dodo Gombárem. Michal Horáček v tomto komorním prostředí pravidelně uvádí sérii hudebních recitálů, souhrnně pojmenovaných Český kalendář. A jakýže tedy Horáčkův kalendář je?
Od té doby se na zdejším pódiu vystřídala celá plejáda pečlivě vybíraných hostů – Lucia Šoralová, Ondřej Brzobohatý nebo Viktor Dyk. Počítá se s dvanácti koncerty, takže velké finále celého Horáčkova projektu je naplánované na prosinec 2012.
Hostem deváté části cyklu, pojmenované Říjen, byl písničkář Vladimír Merta. Zázemí na jevišti tvoříPetra Hřebíčková, František Segrado, Lenka Nová a Ondřej Ruml, kteří zde za doprovodu živé kapely interpretují Horáčkovy Villonské balady, které se nezabývají politikou, nemoralizují a nenutí nás sahat si do svědomí. Autor se v nich zabývá vnímáním cyklického času, střídáním barev a vůní ročních období a naším obyčejným dennodenním prožíváním v průběhu roku.
Samotný žánr Villonské balady – extrémně těžký kousek vybroušeného řemesla – je zde podáván s lehkostí padajícího listí. Posluchač se tedy nechá unést genialitou a elegancí textu, gurmánským výběrem slov, a už nevnímá pravidelnou, přísnou strukturu, třebaže právě ona je bezpodmínečně nutným stavebním kamenem. Slyšíte šumění padajícího listí, „slova, slova, slova“, ale když k vám šepotem dolehne celé sdělení básně, uvědomíte si její neochvějnou pevnost v základech. Zatočí se vám hlava – Horáček čaruje!
Zajímavostí také je, že zhudebnění veršů se na výzvu autora ujala vskutku rozličná sestava skladatelů. Od velikánů typu Petra Hapky, přes autory klubových scén, až třeba k dosud neobjevenému montérovi z Českého Těšína. Internetové výzvy využili i umělci z Rakouska nebo Francie.
Po třech letech práce se tedy Český kalendář dočkal více než 1000 zhudebnění. Usilovná práce tolika lidí se dočká odměny v podobě záznamu, jehož předpokládané vydání v říjnu 2012 se nyní netrpělivě očekává každým dnem.
Stačí vzpomenout na lyrikál Kudykam a každému musí být jasné, že Horáčkův kalendář je dalším mimořádným projektem, který nesází na prvoplánový vtip, lacinou estrádu a nadutá jména na plakátech. Drahocenný materiál v českých kulturních vodách! Listopad a prosinec ještě stále nabízí volná místa k sezení, a chcete – li prožít dva sychravé podvečery v té nejlepší společnosti, potom stojí Švandovo divadlo určitě za návštěvu.
Text: Veronika Nováková
Foto: Švandovo divadlo
