Hra Ostatní světy nám v divadle ABC nabízí pohled nejen do „ostatních světů“ v tom pravém slova smyslu, ale hlavně do světů žen, jdoucích životem, bez ohledu na to, v které době se narodily.
V režii Radovana Lipuse se odehrává příběh mladé historičky Elizabeth, která se právě nastěhovala do starého viktoriánského domu s pohnutou historií. Skvělý námět na horor, řekli byste. Je pravda, že samotný začátek nás k „duchařině“ okamžitě svádí. Ukazují se výjevy z minulosti; dívka Agnes, oblečená jako guvernantka z 19. století se objevuje, kdy se jí zachce, a zmateně přechází scénou.
Mezitím se ale seznamujeme s Elizabeth, které při stěhování sekundují nevlastní sestra Kitty, kamarádka Susie a elektrikář Jim. Všichni tři mají své problémy, třebaže sami sobě bravurně nalhávají, jak skvělý vedou život. Když do toho všeho ještě vletí Elizabethina nevlastní matka Enid, začnou se odhalovat skryté jizvy, bolesti a křivdy, které dosud klidně spaly pod vrstvami prachu.
Strhující výkon Dany Syslové
Je báječné sledovat, jak se každá postava vyvíjí. Naprosto strhující je Dana Syslová v roli Enid. Kdykoli se objeví na jevišti, je o ní vědět a divák přímo dychtí po každé její replice. Je vtipná, sarkastická a zároveň tak hrozně moc známá nám všem, že se snad každý v sále musel v duchu pousmát a říct si: „To je jako u nás!“.
Podobná smršť je na podiu i Dana Batulková coby Kitty. Kitty, která stále nemá v životě jasno a občas působí dojmem zastydlé puberťačky. Kitty, která to o sobě moc dobře ví, ale nedokáže se změnit, což ji pochopitelně deprimuje. Dana Batulková publikum ohromně baví. Svou živelností a energií, které je plná a kterou vysílá do hlediště.
Lukáš Jurek v roli elektrikáře Jima zastupuje mužskou část obsazení, která je zde tak trochu v pozadí, protože inscenace samotná je hlavně o ženách. A možná právě proto jeho postava tak skvěle oživuje děj, především první půlku.
Je trochu škoda, že co do rozdělení, působí představení trochu nesouměrně – celou první půlku se totiž děj vztahuje téměř výhradně k současnosti a minulost domu, je zde pouze v jemných náznacích. Celé je to potom vynahrazeno v druhé polovině, která už se zaobírá guvernantkou Agnes a hledá spojitosti mezi současnou ženou a ženou v minulosti. Druhá polovina je tím pádem mnohem pestřejší a co se v první polovině nabírá vtipem, to na diváka působí napětím a velkými emocemi.
Inscenace je rozhodně funkčním zrcadlem dnešní době. Vidíme, jak se k sobě chováme dnes a můžeme to hned porovnat s tím, jak by situaci řešili ti před námi. Možná dokonce naše prababičky. Přístup k životu se změnil, o tom nemůže být pochyb – náhled na určitá tabu, postavení žen ve společnosti, morálka a mezilidské vztahy. Můžeme porovnávat, můžeme možná něco změnit. Kdo ví – za pár let se třeba ten „jiný svět“ bude týkat nás a my budeme jen nahlížet skrze staré, vybledlé fotografie.
Text: Veronika Nováková
Foto: Městská divadla pražská, hra Ostatní světy
